Časopis ARS 47 (2014) 1

Petra OULÍKOVÁ

Barokní koncepty, návrhy a popisy nástěnných maleb v jezuitských kostelech a kolejích české jezuitské provincie

(Resumé)

Typická koncepčnost barokního umění se projevovala i v umění jezuitského řádu. Jednotně rozvržena mohla být celá vnitřní výzdoba kostela nebo pouze nástěnné malby. Nejznámější a zároveň první teologicky promyšlený program výzdoby chrámového prostoru byl realizován v mateřském kostele Il Gesù v Římě. Neméně důkladně byly koncipovány i výzdobné programy dalších řádových kostelů, např. první program kostela sv. Ignáce v Praze na Novém Městě. Přípravná fáze pro zhotovení nástěnných maleb se v jezuitských stavbách nelišila od jiných církevních či světských realizací. Vhodný námět, ikonograficko- -ikonologický koncept zpravidla zhotovoval či ho nechal zhotovit svými uměleckými poradci objednavatel. V rámci bývalé České jezuitské provincie je znám pouze autor concetta pro freskový cyklus v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně od F. A. Schefflera. Program koncipoval P. Heinrich Mehrer SI, tehdejší profesor rétoriky. Po schválení ideové osnovy – concetta – začal umělec vypracovávat řadu kresebných návrhů. Kresby, u náročných zakázek barevná olejová skica, či dokonce trojrozměrný malovaný model klenby nebo kupole, pak běžně tvořily součást smlouvy mezi objednavatelem a umělcem. Jediný trojrozměrný model, který se dochoval, je modello pro klenební fresku knihovního sálu v pražském Klementinu od Johanna Hiebla (1724). Naproti tomu Barokní koncepty, návrhy a popisy nástěnných maleb v jezuitských kostelech a kolejích české jezuitské provincie Resumé barevná olejová skica části nástěnné malby v kapli Božího Těla při jezuitském konviktu v Olomouci od Jana Kryštofa Handkeho je považována za ricordo. Kresebných studií se zachovalo více – např. skici od J. M. Rottmayra pro kostel ve Vratislavi, Hieblův návrh pro fresku Zrcadlové kapli v pražském Klementinu, kresby od F. A. Schefflera pro kostel Nanebevzetí P. Marie v Brně, Palkovy návrhy pro kostel sv. Mikuláše při profesním domě v Praze. Ikonografické popisy nástěnných maleb mohou být tištěné i rukopisné a vznikají až po dokončení fresek. Tištěné popisy se mohou objevit v topografických příručkách. Z rukopisných pramenů uveďme dopisy či výkaz provedených prací. Popisy již hotových maleb můžeme nalézt v dějinách jednotlivých řádových (tzv. Historia collegii, Historia domus), v dějinách celé provincie (Historia Provinice Bohemiae S.J. ab anno D. 1555 … ad annum 1723 od řádového historika Jana Millera SI). Specifickým jezuitským pramenem jsou výroční zprávy, neboli Litterae annuae. V nich se sice většinou objevují pouze informace o dokončení malby „vzdělaným štětcem“, nebo že dílo zhotovil řádový umělec, přesto mohou výroční zprávy představovat jediný zdroj informací o dílech již zaniklých. Někdy je v nich uveden i základní ikonografický rozvrh nástěnných maleb (např. Hieblovy fresky v kostele sv. Klimenta či v Zrcadlové kapli v pražském Klementinu).