Časopis ARS 47 (2014) 1

Martin MÁDL

‘Ikonomystika’ Jacoba Masena a výzdoba poutního kostela na Svatém Kopečku u Olomouce

(Resumé)

Historikové umění zaměření na středoevropské umění raného novověku si někdy stěžují na nedostatek dobových traktátů, které by jim umožnily hlubší pochopení umělecký idejí, konceptů i formálních aspektů uměleckých děl. Na rozdíl od Itálie, Francie, Španělska a některých dalších západoevropských zemí umělci a teoretikové umění ve střední Evropě o umění mnoho nepsali a dlouho zde existovalo jen málo institucí, které by podporovaly teoretickou reflexi uměleckých projevů. Zdá se nicméně, že ve středoevropských zemích se velkému zájmu těšila rétorická a emblematická literatura, která se mimo jiné věnovala také teorii obrazu v jeho vztahu k řeči a k literatuře. Článek je věnován teoretickému emblematickému dílu německého jezuity Jacoba Masena, který ve své knize Speculum Imaginum Veritatis Occultae, nabídl promyšlený systém a komplexní výklad „figurativních“ (metaforických) obrazů. Masenova práce, poprvé vydaná roku 1650, se dočkala řady „Ikonomystika“ Jacoba Masena a výzdoba poutního kostela na Svatém Kopečku u Olomouce Resumé reedic a došla velké obliby. Český jezuitský učenec Bohuslav Balbín ji vřele doporučoval ke studiu všem poetům, neboť jedině Masen prý dokáže dokonale poučit o symbolech a dalších knih na toto téma již není třeba. S knihou byl podle všeho dobře obeznámen také olomoucký vzdělaný augustinián a malíř Martin Antonín Lublinský (1636 – 1690), autor návrhů řady univerzitních tezí a grafických listů se složitým symbolickým, alegorickým a emblematickým obsahem. Lublinský rovněž navrhl malířskou výzdobu poutního chrámu Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce, kterou podle jeho předloh provedl kolem roku 1675 italský malíř Giacomo Tencalla (1644 – 1689). Některé z nástropních maleb reprodukují literární emblémy, které ve své knize uvedl Jacob Masen. Většina emblematických maleb v kostele je pak navržena nově, ovšem v duchu Masenovy teorie figurativních obrazů.