Časopis ARS 37 (2004) 1-2
Richard NĚMEC
Peter von Prachatitz als Urheber des Wiener Planes Inv. Nr. 16 817. Eine Typus- und Motivanalyse[Petr z Prachatic jako autor vídeňského plánu inv. č. 16 817. Analýza typu a motivů][Peter of Prachatice as the Author of Viennese Plan Inv. No. 16 817. The Analysis of Types and Motifs]
(Resumé)
Prakticky nepřetržitě od svého publikování se stal plán inv. č. 16 817rv, v předmětem četných popisných i analytických studií. Plán uchovávaný ve Vídni (Akademie der bildenden Künste, Kupferstichkabinett), byl jednou považován za originál Petra Parléře, podruhé za rys Jana či kopii zhotovenou Václavem Parléřem. V dosavadní literatuře panovaly nejasnosti i v otázce datace, jež kolísala v rozmezí téměř jednoho století.
Studie se neomezuje jen na samotný rozbor gotického plánu, na jehož rectu je zachycena venkovní strana spodní části svatovítské věže, na versu pak východní část věže směrem do transeptu, nýbrž analyzuje typy užitých oken a detaily kružeb v širším kontextu evropských staveb. Mimo již v literatuře konstatovaných analogií k specifickému pražskému typu "okna v okně" (Řezno, Norimberk), autor nově upozornil na obdobně konstruované široké okno nad předsíní kostela v Ulmu. Jako zásadní se ukázala skutečnost, jakým způsobem Petr Parléř do svého ideového světa "zapracovával" různá schémata a motivy užívané ve velkých evropských stavebních hutích a modifikoval již zmiňovaný typus dvojitého okna s okulem (Mety, Bazilej, Kolín n. R., Remeš ad.), stejně jako motivy vykrojených plaménků (Švábský Gmünd, Ulm, Praha, Kolín n. Labem ad.).
V souvislosti s problematikou autorství plánu č. 16 817 byly nově zohledněny umělecké vztahy Praha — Vídeň kolem roku 1400 a analyzovány vybrané stavby. Se zřetelem ke skutečnosti, že západní fasáda kostela Panny Marie am Gestade, stejně jako některé části svatoštěpánského dómu, jejichž autorství bylo v obou případech speciálním bádáním připsáno Petrovi z Prachatic, vykazují obdobné formální prvky, obsažené na plánu č. 16 817, je oprávněné mezi ním a jmenovanými vídeňskými stavbami hledat užší spojitost. Autor vyslovil domněnku, že typus vysokého okna s hlubokým ostěním a bankálem, stejně jako i specifické kružby, mezi nimiž platí zejména vykrojené plaménky jako "motif principal", byly odvozeny od spodních partií pražské svatovítské věže, Petrem z Prachatic zakresleny do jím zhotoveného plánu, jenž byl jako předloha přenesen do Vídně. Zdá se, že teprve poté byl typus protáhlého okna pražského kapitulního sálu a archivu i kružebné motivy vykrojených plaménků uplatněny na svatoštěpánském dómu i na západní fasádě kostela Maria am Gestade, tedy na stavbách, stavěných po vedením Petra z Prachatic. Na základě nových poznatků a výsledků analýz Marlene Zykan, týkajících se možné datace vizírovacího listu č. 105 066, je oprávněné vznik plánu č. 16 817 klást po roce 1407.
Vzhledem k formálním shodám, svědčících o těsném dílenském kontaktu Praha - Vídeň, jež se projevil v transferu uměleckých typů a forem, autor opětně vznesl již Josephem Neuwirtem v roce 1893 sugestivně položenou otázku, zda totiž pražský stavitel a kameník Petr zmiňovaný v roce 1418, není identický s Mistrem z Prachatic, jmenovaným v roce 1415. V neposlední řadě také proto, že je možné s Petrem z Prachatic spojit typ klenby "Knickrippenstern I." (Clasen), jenž se v modifikované formě nachází na několika representativních zakázkách jak ve Vídni, tak i v Praze.